Radka Denemarková je česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně. Je jediná česká autorka, která obdržela Magnesii Literu čtyřikrát– za prózu, za publicistiku, za překladovou knihu a za knihu roku. Foto: Milan Malíček

Ph.D. Radka Denemarková vystudovala bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu AV ČR, pracovala též jako lektorka a dramaturgyně v Divadle Na Zábradlí. Od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze.

Publikovala monografii o divadelním a filmovém režiséru Evaldu Schormovi Sám sobě nepřítelem (1998), studii Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (2003; in: Dopis zmizelému), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000). V roce 2005 vyšla její prozaická prvotina A já pořád kdo to tluče. Její druhý román Peníze od Hitlera (2006) získal Magnesii Literu za prózu a další ocenění v zahraničí: polské vydání bylo nominováno na Cenu Angelus (2009), německé vydání Ein herrlicher Flecken Erde (DVA 2011) získalo Usedomskou literární cenu (Usedomer Literaturpreis 2011) a Cenu Georga Dehia (Georg-Dehio-Buchpreis 2012). Magnesií Literou byla oceněna také její románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (2008) a překlad knihy Herty Müllerové Rozhoupaný dech (2011). V roce 2011 vyšel její román Kobold: Přebytky něhy / Přebytky lidí a v roce 2014 Příspěvek k dějinám radosti. Na základě knihy MY 2 (2014) byl natočen stejnojmenný film (v režii Slobodanky Radun, premiéra: listopad 2014). Její nejnovější román Hodiny z olova vyšel v únoru 2019 a získal ocenění Magnesia Litera za rok 2018. Díla Radky Denemarkové byla dosud přeložena do 19 jazyků.

Hodiny z olova  je rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně.
Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout.

A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.