"Akce K“ neboli hromadné zatčení příslušníků mužských řeholních řádů na území Československa, k němuž došlo v noci z 13. na 14. dubna 1950, patří k nejhorším zločinům komunistické éry u nás. Více než dva tisíce řeholníků muselo opustit své kláštery. Rozptýlili se pak po českých a slovenských věznicích, kde si museli odpykat dlouhé tresty v krutých podmínkách. Kniha scénáristky Šárky Horákové-Maixnerové, stejně jako souběžně připravená výstava, si neklade za cíl historické zmapování této události. Její záměr je jiný – nechat mluvit autentické dobové dokumenty. Ty jsou otištěny vcelku, a umožňují tak unikátní nahlédnutí za kulisy historické události. Postupně se můžeme seznámit s poznámkami týkajícími se prvního velkého procesu s představiteli církví, který „Akci K“ předcházel, s plány na akci samotnou, detailním seznamem jednotlivých klášterů nebo třeba odsuzujícími dopisy institucí a pracovních kolektivů, obdobnými těm, jež známe z procesu s Miladou Horákovou. Dokumenty doprovází střídmý, ale působivý komentář, obsahující přehled nejdůležitějších událostí předcházejících „Akci K“, citace pamětníků (opati Bohumil Vít Tajovský a Anastáz Opasek), intimní meditace a další texty. Kniha je rozčleněna na čtrnáct zastavení křížové texty, ke každému z nich je připojen obraz malíře Michaila Ščigola, jehož expresivní malba dotváří výtvarnou podobu této neobvykle působivé knihy.