Autoři, vesměs tvůrci nové právní úpravy, vysvětlují její hlavní principy a zásady. Hned v úvodu podtrhují myšlenku, že „právo je tu kvůli lidem“ a že „lidé si dokážou soukromé záležitosti uspořádat sami podle svých zájmů a potřeb a zpravidla rozumněji, než jim to dokáže nadirigovat stát, a že je věcí jejich osobní iniciativy, jak se svým soukromím naloží“. Důraz je položen na základní ideje nového soukromého práva, jako je zásada poctivosti a dobré víry, jednání v souladu se zákonem, veřejným pořádkem a dobrými mravy, přirozené právo člověka brát se o vlastní štěstí, ale i hranice svobody soukromé vůle.

Velký prostor je v knize věnován porovnání rozdílů mezi starým a novým občanským zákoníkem, zejména ve vlastnickém, rodinném a obchodním právu, v oblasti dědictví, v neziskovém sektoru, nájemních vztazích, katastrálních předpisech atd. V druhém vydání přibyla kapitola o novinkách ve zdravotnictví a v bankovních službách a kapitola o vztahu soukromého a veřejného práva.