Publikace shrnuje nejvýznamnější výstupy z mezinárodního projektu organizovaného Litevskou univerzitou a realizovaného v rámci grantu ,,Norských fondů“, který je sice zjednodušeně označen jako ,,Portrét soudce“, ale s podtitulem „vícerozměrný model kompetencí, který má být měřen během postupu výběru, hodnocení a povyšování soudců". Je tak zřejmé, že je zaměřen na osobu a funkci ,,soudce“, přičemž zde na základě evropské srovnávací studie dochází autoři ke specifikování vhodných kompetencí, které mají být zjišťovány a měřeny v průběhu výběru soudců na první pozici, jejich hodnocení a povyšování, a to jak na vyšší soudy, tak při ustavování do manažerských postů soudů. Ve formě barevné grafické tabulky v druhé části knihy pak autoři přehledně uvádí soubor kompetencí, které se používají v procesu jmenování, hodnocení a povyšování soudců, jakož i kritéria a metody, jak měřit tyto kompetence. Tento model byl konstruován jako flexibilní, přičemž barvy semaforu označují, jaké požadavky, kritéria a metody jsou považovány za ,,dobré mít“ (zelené), až k těm, které, pokud jde o naše odborníky, by součástí postupů výběru, hodnocení a povyšování soudců být neměly (červené). Realizace projektu ,,Portrét soudce“ také v širším kontextu vychází z četných záruk a aspektů nezávislosti soudnictví, zejména ve vztahu k výkonné moci, ale zohledňuje také postupný vliv judikatury na rozhodování soudů členských států Rady Evropy. Nezávislost soudnictví je jednou ze základních evropských hodnot, které vládnou právním státům a jejich ústavním systémům. Proto je tomuto problému věnována neustálá pozornost ve vědecké a pedagogické činnosti vysokých škol a výzkumných ústavů a samozřejmě i špičkových soudních institucí. I z tohoto důvodu je velmi cenná účast zástupců Nejvyššího soudu Litevské republiky, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu Albánie, jakož i zástupců Nejvyšších rad soudnictví Litvy a Albánie.