Pod vlivem snah o posilování národního uvědomění obrací Vratislav Václav Tomek svou pozornost k šumavským pověstem, které sbíral a v roce 1927 vydal pod názvem Šumavské pověsti lidu českého. Jak sám v úvodu knihy uvádí „Sebrati tyto velevzácné pověsti šumavské bylo krásným a vlasteneckým naším úkolem. Vždyť jest v šumavských zkazkách tolik zdravého, svěžího a poetického cítění a tolik okouzlující dějové životnosti a krásy, že plně zasluhují tito nadšení svědci bývalé domorodé slovanské šumavské kultury, aby byli na věčnou paměť zachování všemu českému lidu a vůbec všem našim bratrským slovanským národům.“