Při procházení historickou částí města se setkáváme s památkami, na jejichž výstavbě a výzdobě se podílela celá řada významných stavitelů a architektů, sochařů a malířů. Společenská, hospodářská a kulturní situace umožnila v minulosti mnohým usadit se zde natrvalo, stát se brněnskými měšťany a členy zdejších řemeslnických cechů nebo působit zde jen krátce v souvislosti s přijetím konkrétní zakázky. Proto se některá jména vyskytují častěji, jiná jen ojediněle. K těm nejstarším patří Jindřich Parléř, člen rozvětvené rodiny stavitelů svatovítské katedrály v Praze a Antonín Pilgram, který po dokončení radničního portálu odchází jako stavitel dómu sv. Štěpána do Vídně. Do Brna přišlo za prací v 16. století mnoho italských stavitelů – nejvýrazněji se prosadil Pietro Gabri a Georg Gialdi. Ze severní Itálie, z Milánska, přišel do Brna otec stavitele Jana Křtitele Erny; Mořic Grimm, který pocházel z Dolního Bavorska, se do Brna přestěhoval po čtrnáctiletém působení v Praze, z Tyrolska přišli do Brna rodiče vynikajícího sochaře Andrease Schweigla. Při hledání vhodného autora zakázek se městská rada obracela i na vynikající rakouské umělce - sochaře a architekta, zaujímajícího v tehdejším kulturním dění ve střední Evropě přední místo, Johanna Bernharda Fischera z Erlachu nebo na uznávaného vídeňského malíře Daniela Grana. Objednávky na výzdoby kostelů dostávali i další vynikající malíři a sochaři pracující na Moravě – za všechny jmenujme Franze Antona Maulbertsche a Josefa Winterhaldera staršího.

Čtyři jazykové verze textů (česky, anglicky, německy a rusky) usnadní všem, kteří zavítají do Brna důvěrně poznat toto město.