České dějiny prof. PhDr. Petr Čornej , autor desítky knižních monografií a více než stovky studií.Luxusní dárkové balení knihy České dějiny nabízí neotřelý pohled na českou historii v politických i kulturních souvislostech. Všechna fakta a historické události jsou přehledně rozděleny do sedmdesáti šesti kapitol v celkem šesti dějinných celcích. Součástí knihy je mimořádně bohatá obrazová příloha, v níž najdete přes 400 fotografií a dokumentů. Jako bonus pro všechny čtenáře je připraveno 34 stěžejních historických dokumentů , které jsou přiloženy v dárkovém boxu spolu s knihou. Každý si tak doslova může osahat Zlatou bulu sicilskou, druhý originál zakládací listiny pražské Univerzity Karlovy, notářský opis Dekretu kutnohorského, list Jana Žižky z Trocnova či notový záznam písně Ktož jsú boží bojovníci z Jistebnického kancionálu a mnoho dalších.
Seznam dokumentů, které jsou volně přiložené v krabici pod knihou:
S počátky českého osídlení je spojován praotec Čech, s kořeny slovanského Polska pak Lech. Živé vědomí etnické příbuznosti dokládá i vlepená iluminace obou bájných postav v Budyšínském rukopisu Kosmovy Kroniky české . (Sbírka Národního muzea) – ilustrace
Zavraždění sv. Václava v takzvané Velislavově bibli ze 14. století. (Národní knihovna ČR v Praze, XXIII C 124, fol. 187 v) – ilustrace
Nejstarší česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny , u níž se předpokládá staroslověnský původ, zaujala ve druhé polovině 14. století klášterního vzdělance natolik, že ji věnoval učené pojednání. (Národní knihovna ČR v Praze III D 17, fol. 15) – notový zápis
Také o sv. Vojtěchovi , stejně jako sv. Václavovi a sv. Ludmile, vznikala ve středověku řada legend. Jednou z nich je veršovaná legenda , u níž se dosud nepodařilo přesněji zjistit dobu zrodu. Tento rukopis pochází ze 14. století. (Archiv Pražského hradu) – rukopis
Vyšším vládcem než Vratislav byl Kristus, král králů a nejspravedlivější soudce . (Národní knihovna ČR v Praze, XIV A 13, fol. 9v)
Češi v nebeském království , jak je na konci 12. století zobrazil iluminátor slavného spisu sv. Augustina De civitate Dei (O božím státě). V dolním pruhu vpravo: s biskupskou mitrou na hlavě sv. Vojtěch, dále sv. Prokop, sv. Václav a sv. Ludmila. (Archiv Pražského hradu) – ilustrace
Pro listinu vydanou Fridrichem II. Štaufským Přemyslovi I. Otakarovi 26. září 1212 se vžil název Zlatá bula sicilská , protože ji Fridrichova kancelář opatřila pečetí sicilského krále. Toto důstojenství připadlo mladému Štaufovi po otci Jindřichovi VI. (Národní archiv Praha) – listina
Nejstarší barevné vyobrazení lva jako českého znaku se zachovalo až z počátku 14. století v Pasionálu abatyše Kunhuty , dcery Přemysla II. Otakara. Uprostřed štít se sv. Jiřím, vpravo plaménková orlice, uvedená jako znak sv. Václava. (Národní knihovna ČR v Praze, sign. XIV A 17, fol. 1v) – ilustrace
Česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila je první česky psanou kronikou. Zobrazené místo obsahuje slavnou pasáž o Oldřichovi a Boženě. Neznámý autor zde úmyslně vyhrotil názor, že pro českého panovníka je lepší manželkou česká selka než německá princezna. (Moravský zemský archiv Brno) – rukopis
A znovu Dalimil: Tentokrát zlomek jeho latinského překladu , pořízeného ve třicátých až čtyřicátých letech 14. věku zřejmě v severní Itálii. Jedna z domněnek praví, že se tak mohlo stát na objednávku kralevice Karla. Iluminace zachycují výjevy ze života sv. Ludmily, včetně jejího zavraždění. (Národní knihovna ČR v Praze, sign. XII E 17, fol. 2v) – rukopis
Český a římský král Karel zřizuje pražskou univerzitu – druhý originál zakládací listiny s panovnickou voskovou pečetí. (Archiv Pražského hradu) – listina
Notářský opis Dekretu kutnohorského . (Archiv Univerzity Karlovy) – listina
Česky psaná Bible Petra Zmrzlíka ze Svojšína , pořízená v letech 1411 až 1414, prozrazuje sepětí reformně orientované šlechty s vyspělou knižní kulturou pěstovanou na dvoře Václava IV. (Litoměřicko-třeboňská bible, Biskupská knihovna Litoměřice) – rukopis
Bible zvaná Boskovická : Tento text takzvané druhé staročeské redakce obsahuje znění Nového zákona, na němž se podílel reformně orientovaný kruh kolem Jana Husa. Kodex snad patřil Čeňkovi z Vartenberka (viz vartenberský zlatočervený štít). Druhý znak (zkřížené ostrve) náležel mimo jiné pánům z Lichtenburka či Berkům z Dubé a byl nejspíš domalován později. (Vědecká knihovna v Olomouci, M III 3, fol. 21a) – rukopis
List Jana Žižky z Trocnova bratřím Bartošovi a Bernardovi z Valečova ze dne 26. března 1423. (Knihovna Národního muzea) – dopis
Zápis písně Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu z druhé poloviny dvacátých let 15. věku. (Sbírka Národního muzea) – notový záznam
Mapa Evropy z roku 1492 vycházela ze znalostí antického světa. Dobře patrná Praha (Praga di Boemia) je charakterizována šesticí věží, pod ní vidíme les s antickým označením Šumavy (Gabrita silva). (Národní archiv) – mapa
Takzvaný Klaudiánův jednolist vydaný v Norimberku roku 1518 obsahuje i nejstarší známou mapu Čech. Je sice opačně orientována, nicméně vydává cenná svědectví o královských městech, jejich náboženské příslušnosti (symbol kalicha) a například též o lesních komplexech. (In: Monumenta cartographica Bohemiae I, eds. Karel Kuchař a Ivan Honl, Praha 1938) – mapa
Slavnostní vjezd Fridricha Falckého do Prahy 31. října 1619. (Archiv hlavního města Prahy) – grafika
Reskript císař Ferdinanda III. z 23. února 1654, jímž spojil Karolinum s Klementinem a zřídil Karlo - Ferdinandovu univerzitu. Jezuitům se ji jako celek nepodařilo ovládnout, výsadní postavení však měli na teologické a filozofické fakultě. (Archiv Univerzity Karlovy) – rukopis
Manifest Slovanského sjezdu k evropským národům , datovaný 12. června 1848. (Národní archiv) – tištěný dokument
Rakouská hymna , začínající slovy „Gott erhalte unsern Kaiser!“ (tj. „Bože, zachovej nám císaře!“). Skladatel Joseph Haydn ji vytvořil roku 1797 pro Františka II., oficiální text vznikl až roku 1853, tedy rok po vydání tisku s podobiznou císaře Františka Josefa I. (Národní muzeum) – notový záznam
Od konce 19. století byla organizovanost v odborech či v politické straně pokládána za předpoklad úspěšného zápasu o prosazení všeobecného volebního práva. (Rašple 1900, č. 4) – pohlednice-leták-ilustrace
Počátek telegramu s prvním zákonem samostatného československého státu , který byl přijat po 17. hodině 28. října 1918 v Panském klubu pražského Obecního domu. (Národní archiv) – telegram-rukopis
Manifest císaře Františka Josefa I. Mým národům oznamující vyhlášení války Srbsku 28. července 1914. (ČTK) – tištěný leták
Úmrtní zápis spisovatele, který dosáhl slávy až po svém skonu. Franz Kafka podlehl 3. června 1924 tuberkulóze na léčení v rakouském Kierlingu, pochován je na židovském hřbitově v Praze-Strašnicích. (Archiv hlavního města Prahy) – dokument
Mapa územních ztrát Československé republiky po Mnichovské dohody s vyznačením německého, polského a maďarského záboru. (Národní archiv) – mapa
Vyhláška o uzavření českých vysokých škol a zastřelení devíti účastníků protinacistických demonstrací a studentských funkcionářů 17. listopadu 1939. (Archiv Univerzity Karlovy) – dokument
Vyhlášení výjimečného stavu na území Protektorátu Čechy a Morava , Heydrichovo opatření, symbolicky vyhlášené 28. září 1941, v den sv. Václava. (Archiv hlavního města Prahy) – dokument
České slovo, 5. června 1942, informuje o smrti říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydrich, který zemřel na následky zranění 4. června 1942. – noviny
Unikátní plánek z demolice Lidic pracovaný Říšskou pracovní službou (RAD). Jsou v něm vyznačeny jednotlivé sektory obce určené k postupnému zahlazení. – mapa
Vyhláška omezující přepravu Židů v tramvajích. (Archiv hlavního města Prahy) – dokument
Plakát na první český filmový muzikál Starci na chmelu , dílo režiséra Ladislava Rychmana z roku 1964. Rockoví kytaristé (uprostřed Josef Laufer) museli být ovšem slušně ostříháni. (Jiří Rathouský, Moravská galerie v Brně) – plakát
Pověstný zvací dopis , sepsaný v ruštině a opatřený vlastnoručními podpisy zrádců. (Archiv Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.) – dokument-dopis
Text Prohlášení Charty 77. (Archiv Libri prohibiti + eventuálně ČTK/Doležal Michal) – dokument
