Kniha o dějinách raného středověku se vždy potýká s nedostatkem pramenů, ale i tak jsou mnohá svědectví nepovšimnuta a četné možnosti nevyužity. Proto se autor zaměřil i na možnosti méně tradiční interpretace pramenů. Stručně představí historické metody i prameny pro dějiny českých zemí 10.–12. století, sleduje utváření „Bohemanů“ (o „Moravanech“ se toho mnoho neví) v raném středověku a jejich začleňování do křesťanského světa. Pozoruje klíčovou otázku vlády v raném středověku od úživnosti raně středověkých komunit, čímž se propojí dějiny moci s tzv. každodenností. Dále se zabývá utvářením církevních struktur, jež rovněž napomohly jak utváření společné identity, tak prosazení moci a disciplíny u obyvatel.