Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.