Devátý spolek je podle mě zajímavá mysteriózní detektivka, která se odehrává v netradičním prostředí a má ne úplně kladné a prvoplánové hlavní charaktery. Leigh Bardugo v knize nešetří krví a brutalitou, šokuje některými scénami a nebojí se do příběhu zapojit i lehkou perverzi a nechutnost. Sice jsem na začátku měla velké problémy se do knížky začíst a plně se zorientovat v ději a prostředí, ale postupně jsem příběhu přicházela na chuť a samotné finální rozuzlení a odhalení se mi moc líbilo. Upřímně se už těším na další díl a doufám, že Alex najde toho, koho hledá.

Dost těžko se mi knížka hodnotí. Těšila jsem se na ní, svojí anotací mě hodně zaujala, ale bavilo mě tak posledních sto stran. Všechno před tím mi přišlo jako strašná nuda. Dvě časové linie pohoda, ale do nich zasazeny ještě i události z dalších časových úseků způsobily celkem chaos. Alex mi byla šíleně nesympatická a žádnou jinou postavu jsem si taky neoblíbila, snad jen Northa. Konec mě navnadil na pokračování, ale jinak mi příběh přišel překombinovaný. A hlavně nechápu, proč je tohle vedeno jako literatura pro děti a mládež.