18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí. Nad řekou Oslavou se vypíná mohutná silueta náměšťského zámku. Původní gotický hrad upravili renesančně páni ze Žerotína, příznivci Jednoty bratrské, s jejichž podporou byla v nedalekých Kralicích vytištěna Bible Kralická. Znak Náměště nad Oslavou je odvozen z erbu Werdenberků, kteří přebudovali tamní zámek v barokním slohu. Také nedaleké město se zámkem Rosice nese ve svém městském znaku znamení dávné vrchnosti, štiku, z erbu Hechtů z Rosic. Na soutoku Svitavy a Svratky leží moravská metropole Brno. Městu dominuje vrch s pevnostním hradem Špilberkem, sloužícím svého času jako pověstné vězení. Moravská větev pánů z Lipé ovládala ze svých hradů a zámků krajinu mezi řekami Jihlavou a Rokytnou. K nejvýznamnějším jejich sídlům patří zámek a město Moravský Krumlov, o které rod přišel v pobělohorských konfiskacích. Za věrné služby císaři získali tamní panství v roce 1625 Lichtensteinové. Jejich knížecí rod vlastnil do roku 1945 také velkou část jižního moravského pomezí s honosnými zámky Valticemi a Lednicí. Štítek s vinařskými noži z erbu Ditrichsteinů ve znaku Mikulova dokládá vládu tohoto knížecího rodu nad městem, která trvala po několik staletí. Po Bílé hoře díky kardinálu Františkovi z Ditrichsteina se panství rodu na Moravě ještě více rozrostla. Právě knížecí rody Ditrichsteinů a Lichtensteinů zanechaly ve zdejší krajině výrazné stopy v podobě mnoha dalších stavebních památek zachycených v této knize. Jejím hlavním posláním je graficky zmapovat a pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických či církevních sídel, která tu po staletí stála, a některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes.