Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny. Na horním povodí řeky Svratky postavili své hrady páni erbu „zubří hlavy“. Kromě Auersperka, Zubštejna či Pyšolce, které se časem proměnily ve zříceniny, zde nalezneme majestátný hrad Pernštejn, sídlo nejmocnějšího moravského rodu, pánů z Pernštejna, jenž ovládl česko-moravské pomezí a řadu statků měl též na české straně království. Mezi Svratkou a Svitavou leží městečko a zámek Kunštát, kolébka rodu pánů z Kunštátu. Jeho členové „povýšeni byli na nejdůležitější úřady zemské, získavše sobě slavné paměti v dějinách…“. Třetí významný panský moravský rod, páni z Lomnice a Meziříčí, erbu „orlího křídla“ vybudovali hrad a městečko Lomnici a také stáli u zrodu jednoho z nejstarších šlechtických sídel na Moravě, hradu proměněném na zámek, jenž se vypíná nad městem Velkým Meziříčím. Orlí křídlo ve svém erbu mělo též několik dalších příbuzných rodů – páni z Bukova, z Tasova, z Ivanče a z Křižanova. Čtvrtým významným rodem v této oblasti jsou páni z Boskovic. Mohutné trosky jejich hradu Boskovic se tyčí nad stejnojmenným městem nad údolím řeky Svitavy. Jedinečnou raně renesanční památkou je zámek v Moravské Třebové, který Ladislav z Boskovic přestavěl z původního hradu. Pozoruhodný je též klasicistní zámek v Rájci nad Svitavou, který v letech 1763 až 1845 vlastnila knížecí rodina Salmů. Sloučením se sousedním Blanskem vytvořil jejich rod jedno z největších panství na Moravě o rozloze přibližně 13 500 hektarů. Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.