Publikace je souborem základních informací o aktuální situaci více než pěti desítek evropských etnik bez vlastního státního útvaru a regionálních jazyků.

Právě v Evropě se model jednoty etnicko-jazykového společenství a „národního“ státu prosadil zdaleka nejvýrazněji. Velká většina evropských etnik s více než milionem příslušníků tak dnes disponuje vlastním státem; to samé platí i o některých méně početných etnických pospolitostech.

Národy bez vlastního státu jsou mnohdy handicapovány; totéž se týká i mluvčích regionálních jazyků. Z politické praxe je ovšem zřejmé, že jen malá část z tisíců etnik světa může vlastní národní stát vytvořit. Uvedené populace se také (z kvantitativního i kvalitativního hlediska) výrazně liší. Pokud jde o uživatele regionálních jazyků, je jejich etnické vymezení často jen limitované; většinou bývá nahrazováno akcentem na kulturní fenomény.

Padesát šest představených případových studií si blíže všímá minoritních etnických populací a regionálních jazyků z rozličných koutů Evropy. Kniha tak umožňuje pohlédnout na evropský kontinent z jiné perspektivy, než bývá obvyklé. Jako určitý pandán a komparační materiál jsou představeny také tři příklady z jiných kontinentů. Samozřejmostí je i obsáhlý bibliografický soupis.