Kdo se zajímá o politiku, společnost a kulturu, musel narazit na slovo neomarxismus. Často je vyslovováno s předsudky - skrývá se však za ním jeden z nejživějších myšlenkových proudů dvacátého století. Jeho nejvýraznějšími představiteli byli němečtí intelektuálové Walter Benjamin, Theodor Adorno nebo Herbert Marcuse, kteří si před druhou světovou válkou začali všímat, jak rozporuplné dopady mají kapitalismus či masová média a kultura na soudobou spoelčnost. Sledovali společenské patologie a pokoušeli se je v novém výzkumném institutu ve Frankfurtu vytvářením kritické teorie pojmenovávat a snad i napravit.

Kvůli válce se však frankfurtská škola rozprchla po světě a s ní i její myšlenky. Benjamin spáchal sebevraždu na útěku před nacisty, Adorna považovali revoltující němečtí studenti téměř za reakcionáře a z Marcuse se stal často nesprávně pochopený idol politických revolucionářů šedesátých let...

Grandhotel nad propastí je kolektivní biografií, filozofickým průvodcem a zároveň tak trochu kronikou dvacátého století. Kritickou kronikou.