Přes veškerý pokrok moderní patologie a diagnostickou orientaci na současné molekulárně biologické pojetí jednotlivých chorob zůstává většina nozologických jednotek definována na tkáňové a cytologické úrovni. Takové klasické pojetí patologické anatomie vychází z porozumění mikroskopickému (rámcově i makroskopickému) obrazu tkáně změněné chorobným procesem. Výuka pak musí být založena na základní schopnosti analytického i syntetického hodnocení změn nalezených v cytologických a zejména histologických preparátech. Sám histologický preparát je však natolik komplexní, že jeho analýza činí potíže i lidem, kteří se dlouhá léta zabývají jinými obory mikroskopie než diagnostickou patologii. Osvojení nutných základů histopatologie pro mediky i pro některéobory postgraduálního studia vyžaduje výcvik vizuální paměti s poznáním vzájemných vztahů a změn tkáňových součástí v normě i v jedlotlivých patologických diagnostických jednotkách.