Jako malá si ráda hrála na schovávanou. Měla dojem, že co je ukryté, neexistuje. A vydrželo jí to až do dospělosti. Naučila se ukrývat před světem i před sebou samotnou. Bolest a trauma se staly jejími neviditelnými společníky. Třicet let žila zdánlivě normální život. Práce, rodina – vše na první pohled v pořádku. Uvnitř ní se ale odehrával neustálý boj. A ten jednou začal být neúnosný… Cesta k diagnostikování hraniční poruchy osobnosti trvala rok. Cesta k uzdravení a k životu, který si skutečně přeje, bude trvat mnohem déle. Syrová zpověď ženy, která se nebojí odkrýt i ty nejtemnější stránky života s diagnózou hraniční poruchy osobnosti.