„Sen se opotřebuje jen tehdy, když jej nežijeme. Svým snům se musíme věnovat teď a tady. A vychutnávat si je s rozzářenýma očima, jako září oči dětem, když rozbalí dárek, po kterém tak dlouho toužily.“ Takto by se dala ve zkratce shrnout hlavní myšlenka tohoto kouzelného příběhu, jehož hlavní hrdinkou je Jade, dívenka, která si s upřímností a bezelstností dítěte, ale zároveň s hlubokou moudrostí a jasnozřivostí, nad níž dospělý žasne, klade prosté a přitom tak zásadní duchovní (a duchaplné) otázky dotýkající se života, Boha, štěstí a lidské existence vůbec.

Jade se šibalskou naivitou popisuje svou cestu do vnitřních krajin duše, svou výpravu za posvátnými tajemstvími života a svá osudová setkání. Její mluva je pozoruhodnou směsicí dětské naivity a odzbrojující moudrosti a z tohoto spojení se rodí vskutku neodolatelný čarovný gejzír života.

Ústy této pozoruhodné bytosti, tohoto Malého prince v sukních, nás autor knihy François Garagon vede k vědomému vychutnávání života, osvobození vnitřního pramene, odvaze k lásce, schopnosti se radovat, umění žít a bezprostřednímu vnímání Boží přítomnosti. S přirozenou hravostí a v záplavě vynalézavých básnických obrazů nám ukazuje, že skutečně existovat znamená „být“ každým vláknem svého bytí.

„Každý den nám dává možnost uskutečnit to, co bylo včera pouhým snem. Proto přestaňte snít svůj život a odvažte se žít svůj sen!“