Věda posledních dvou staletí zredukovala mytické představy o vodě na jednoduchý chemický vzorec „čisté vody“, popř. v ní rozpuštěné různé látky. Vygenerovala obrovské množství dílčích poznatků a převážně zavrhla ty staré, které až vlivem posledních výzkumů začíná brát opatrně na milost. A přece nám neposkytla o moc hlubší představu o vodě, než měli naši dávní předkové.

Autorka této knihy, která se kvalitou vody celý život profesionálně zabývala, si postupem doby stále více uvědomovala, že moderní výzkum vody vytěsňuje řadu ověřených nebo ověřitelných poznatků, které nezapadají do vžité představy o vodě současné vědy. A na sklonku své kariéry napsala drobnou obhajobu vody „v celé své šíři, hloubi i velikosti“. Tu práci adresovala široké veřejnosti, aby vodu více poznala, a mohla tak obnovit dávnou úctu k životodárnému živlu.

Knížka je ale zároveň jemnou výzvou vůči vědecké obci, zabývající se výzkumem vody, aby hledala nové paradigma vody, které uspokojivým způsobem zahrne i řadu vodních anomálií, pro které dnes nemáme vysvětlení, a proto stojí na okraji zájmu, a ochuzují tak naše celkové poznání vody o nové dimenze.