Koleje osudu se jmenuje román z prostředí válečných událostí od Erica Lomaxe.

Začala druhá světová válka. Naivní mladý muž, skoro ještě kluk, cítí povinnost narukovat a přihlásí se do armády. Toto rozhodnutí mu převrátí život vzhůru nohama a i když přežije, s následky svého rozhodnutí se bude potýkat ještě za dlouhých padesát let.

Koleje osudu ho odvádějí na východ. Tam, roku 1942, padne do japonského zajetí. Stejně jako ostatní zajatce, pošlou Japonci i jej na nucené práce. Každý den musí do úmoru budovat Železnici smrti, mezi Barmou a Thajskem. Tvrdé podmínky se ještě zhorší, když bachaři najdou v táboře radiopříjímač. Je krutě psychicky i fyzicky mučen. Ještě po padesáti letech se mu o traumatických zážitcích zdá.

A i když přešlo půl století, znovu se mu koleje osudu připomenou. Přijde na to, že jeho dávný nepřítel, japonský tlumočník a vyšetřovatel, který mu přinesl tolik bolesti, stále žije. Muž chápe, že nenávist přináší jen dálší nenávist a vnímá tuto událost jako možnost, jak se se vším vyrovnat, uzdravit se a konečně odpustit i nenáviděnému nepříteli...