Kniha zavádí čtenáře do období druhé světové války, přesněji řečeno do prvních několika let Protektorátu Čechy a Morava. Kniha Viléma Čermáka „Muž proti okupaci“ je totiž portrétem Václava Morávka, člověka, který se stal legendou protinacistického odboje. Václav Morávek je dnes známý především jako jeden z členů proslulé skupiny „Tři králové“, do níž dále patřili Josef Balabán a Josef Mašín. Všichni přešli do ilegality krátce po okupaci v březnu 1939 a postupně se stali noční můrou pražského gestapa. Tři králové udržovali radiové spojení s Londýnem, shromažďovali zbraně, prováděli různé sabotážní akce. Mašína s Balabánem gestapo v průběhu roku 1941 zatklo, Morávek však Němcům stále unikal. Proslul svou mimořádnou odvahou, o čemž svědčí například událost z prosince jedenačtyřicátého, kdy ho v bytě zastihla šestice gestapáků, Morávek se ale dokázal prostřílet ven. Osudným se mu stal 21. březen 1942, kdy byl v přestřelce s několika desítkami gestapáků smrtelně zraněn u Prašného mostu.