Často si s hrdostí připomínáme své slovanské kořeny, ale téměř nikdy si přitom neuvědomíme, jak málo vlastně dnes o svých „duchovních genech“ víme. Jádro se soustředí na naše dějiny po příchodu věrozvěstů, jen zřídka se však objeví nezaujaté sondy do naší předkřesťanské minulosti. Mnohé z ní dodnes přežívá třeba v naší řeči: slova jako duha, dědek, pohoda, stádo nebo nepříliš průhledné, ale libozvučné lábus, choroš či pochvist mají své kořeny ve staroslovanských bájích a mýtech, mnoho zvyků a obyčejů se také dochovalo v dnes profánních křesťanských svátcích. Touto knihou, která je upraveným vydáním jednoho ze základních děl o bájesloví a zvycích našich slovanských předků, splácíme dluh naší nejstarší minulosti, a věříme, že napomůže obnovení zájmu o naše opomíjené duchovní dědictví.