Prozaická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře je relativně pestrým souhrnem zamyšlení a meditativních i analytických esejů. Je tu též portrét muže byznysu a povídka o zkušenosti potopy. Všechny texty se obracejí k českému čtenáři, i když autor připouští, že se vždy necítí vázán převládajícími tuzemskými zájmy, upínajícími se hlavně ke sporům o politickou moc a rozdělování peněz. Trochu rozptylujícího popovídání nabízejí úvodní fejetony, ale zásadním rysem sbírky je spíše vůle k soustředění. Esej jako žánr lze nejlépe vnímat v rytmu volných nadechnutí a vydechnutí, nikoliv jako udýchané hromadění důkazů obžaloby.

Autor vyššího věku vidí aktuality z nadhledu, ale nepřehlíží ani žabí perspektivu interesantního populistického bludiště, v němž už asi navždy žijeme jakožto Češi. Potkáte se s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností. Esej je vyjadřovací prostředek ležící v prostoru poblíž deníku, fejetonu a poezie a je k dispozici všem čtenářům, kteří tíhnou spíš k přemýšlení než k sebedojímání. I když máte pocit, že se právě netěšíte z kdovíjakého komfortu, vždycky ještě můžete o sobě a o svém okolí meditovat.