Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války i do let poválečných. Autorka vzpomíná na své rodiče, bratra a na celou řadu rodinných událostí. Její vyprávění ukazuje na příkladu osudu jedné rodiny, jak velké dějiny, které měnily běh života celé společnosti, zasahovaly do života rodin a jednotlivců, když nechtěly být jen nezúčastněnými pozorovateli dění a bezbrannými obětmi událostí. Ústředními postavami autorčina vzpomínání jsou výrazné osobnosti otce a matky. K jejím vzpomínkám patří nejen šťastná léta dětství v rodině legionáře a důstojníka čs. armády meziválečné republiky, dramatická a pro rodinu tragická léta okupace a únik s matkou před zatčením gestapem v době, kdy otec již byl významnou osobností vojenského zahraničního odboje jako velitel čs. vojenské jednotky v SSSR, ale rovněž léta poválečná, která pro rodinu Svobodovu zdaleka nebyla klidnými a pohodovými. Na společenské proměny a události má autorka svůj názor, se kterým nemusí každý souhlasit, ale který vyplývá, jak poznamenává ve své publikaci, z jejich osobních zkušeností a poznání.