Knihy vznikají, aby slova mluvila. Podobně jako vikingské runové nápisy, i slova té nejplytčí růžové knihovny někde pod povrchem doufají, že ovlivní realitu světa. Na jejich neostrém pozadí se rozprostírá nostalgie po mocných slovech, snaha o jejich opětovné probuzení. Literatura je královským nástrojem utváření lidské identity. Je to osnova, na které tkáme podobu našich světů a hledáme cesty k možnému sebepřekročení. Eseje shrnuté v této knížce prozkoumávají některé dílčí motivy světa literatury a jejich obecnější kulturní souvislosti. Od textu přes kontext vyhlížejí k horizontu naší zkušenosti a možnostem jejího vyjádření.