Básník a esejista Friedrich Georg Jünger, se ve svém rozsáhlém eseji Perfektnost techniky, který byl napsán v roce 1939, ale vydán mohl být až po válce, zabývá kritikou moderního fetišismu techniky.

V tomto již klasickém díle kritiky kultury předjímá moderní debatu o ekologii a udržitelnosti. Jüngerova kniha se právem řadí po bok tak epochálním dílům, jako byla Horkheimerova Dialektika osvícenství, a podcenit nelze ani způsob, jímž Jüngerovo myšlení ovlivnilo filozofii techniky pozdního Heideggera.