Osobní drama Václava Havla, chápané v existenciálním a politickém slova smyslu, je v knize historika Jiřího Suka zarámováno roky 1975 a 1989. Klene se od otevřeného dopisu generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi k nahrazení tohoto politika ve funkci prezidenta republiky na sklonku "roku zázraků". Jádro knihy tvoří rozbor Havlova myšlení a jednání, péče o svobodu slova a nezávislou kulturu v kontextu boje s režimem "obnoveného pořádku" a dobových sporů o opozici. Autor se zamýšlí nad souvislostmi praktické odpovědnosti, která neuhýbá ani před hrozbou vězení, a bytostně rozporného vztahu k politice jako povolání. V obrysech mimořádného života a intelektu odhaluje úskalí projektu politiky jako praktikované morálky a služby pravdě.