Kniha Příliš mladí na válku vychází k 75. výročí konce II. světové války.
Obsahuje rozhovory s patnácti válečnými veterány, doplněné bohatou fotografickou přílohou, a najdete v ní i vyprávění a autorské cykly dvou dokumentaristek, které se fotografováním veteránů zabývaly – Dagmar Hochové a Nguyen Phuong Thao z Reflexu.
Některé rozhovory vyšly ve zkrácené podobě v novinách, jiné jsou původní a dosud nepublikované. Seznámíte se s osudy stíhacího pilota Miroslava Antonína Liškutína, který musel podruhé utíkat z Československa po únoru 1948, a který získal generálskou hodnost až těsně před smrtí. Přečtete si vyprávění stoletého Imricha Gablecha, který odmítl bojovat za Slovenský stát, proto utekl a po několika letech strávených v gulagu se dostal do Anglie k čs. letectvu. Tam působil také loni zesnulý generál Milan Píka, statečný syn statečného otce – po válce komunisty popraveného generála Heliodora Píky, hrdiny I. a II. odboje. V knize najdete i vzpomínky generála Pavla Vranského, který jako mladík bojoval u Tobruku a pak se stal příslušníkem legendárních Nebeských jezdců čili 311. čs. bombardovací perutě. Podobný osud – z pouště k nebesům – měl i plukovník Milan Malý z Českých Budějovic, který od Tobruku zamířil k 312. čs. stíhací peruti. K nejmladším válečným stíhacím pilotům patřil dosud žijící Emil Boček, loni povýšený do hodnosti armádního generála. U Tobruku bojoval i Stanislav Hnělička z Liberce, který pak obléhal s tankovou brigádou přístav u Dunkerque a s nímž jsme hovořili doma v Liberci pár týdnů před smrtí. U 311. čs. bombardovací perutě nalétal stovky hodin palubní střelec Jaroslav Hofrichter, od prvního do posledního dne války bojoval stíhací pilot francouzské, anglické i československé perutě generál Miroslav Štandera. Z vládního vojska přes italské partyzány až do anglického letectva putoval Alois Dubec, který loni v létě zemřel. Do boje proti nacistům se zapojily i dvě z židovských dětí, které rodiče zachránili po okupaci před holocaustem tím, že je posadili do jednoho z tzv. Wintonových vlaků – Jiří Pavel Kafk a a Margita Schneiderová – Rytířová, která zemřela loni koncem srpna. Do sovětského Buzuluku k L. Svobodovi se jako šestnáctiletá dostala Božena Koutná, aby se stala jednou z nejmladších příslušnic 2. čs. paradesantního sboru. A ještě dávnějším výletem do historie jsou dvě vyprávění legionářů z I. světové války – Vladislava Béma, který bojoval na italské Piavě a po válce na Těšínsku, a ruského legionáře Aloise Vocáska, který se zúčastnil legendární bitvy u Zborova a celé Sibiřské anabáze.
Kniha tedy nabízí unikátní rozhovory s lidmi, kteří za války nasazovali život za naši svobodu. Většina z nich je už dnes mrtvá, a proto jsou jejich vzpomínky o to cennějším svědectvím pro současnou i nastupující generaci.
