Policarpo Quaresma, brazilská odlika proslulého Dona Quijota, je muž na sklonku 19. století horlivě usilující o povznesení své země a využití jejích opomíjených možností. Jeho ušlechtilé snahy se však nejen míjejí účinkem, ale opakovaně tohoto buditele přivádějí do nesnází: postupně je penzionován, přichází o majetek a nakonec je pro svého domněle odbojného ducha popraven.

V tomto dnes již klasickém latinskoamerickém románu, knižně vydaném roku 1915, Lima Barreto (1881–1922) demaskuje ideologické snahy o vytváření kašírovaného obrazu země a podrobuje kritice politiku založenou na vojenské síle, v postavě Policarpa Quaresmy pak vytváří jímavý portrét nepraktického vizionáře, který se ocitl v nezadržitelném soukolí moderní doby.