Nová kniha Františka Koukolíka Stupidita je určena širšímu okruhu čtenářů. Vypráví o nejrozšířenějším a nejvlivnějším, nicméně nepřiznávaném, zapíraném, znevažovaném a obtížně uchopitelném znaku lidského individuálního a skupinového chování, jímž je stupidita. Stupidita není nadávka ani posměšné značení, není to hloupost, mentální retardace, nevědomost či omyl, není to nepozornost vůči varovným signálům, stupidita není absurdita ani iracionalita. Stupidita je projev zhroucení zpětné vazby mezi chováním a prostředím. Stupiditou lidská mysl dociluje kompromisu mezi svou neschopností vyrovnávat se přímo s informacemi, které přicházejí z fyzikálního prostředí, a odměnami/tresty, které přicházejí ze sociálního prostředí.

Mocenské elity dobře vědí, že každý neomezený růst končí kolapsem, vědí o účincích jaderných zbraní, o klimatické změně, o devastaci životního prostředí. Proto ve jménu vlastní moci vypínají zpětnou vazbu: devastují informační prostor za účinné pomoci značné části svých oddaných poddaných...