Kniha Světlo Egypta pochází ze zlaté éry prvorepublikového českého hermetismu. Karel Tuček ji překládá a věnuje okultistovi Otakaru Griesemu. Jako taková v sobě nezapře vše, po čem mohou knihy dnešní, esoterní, jen toužit - hluboké filosofické myšlenky podané však ve větách jasných a přístupných k chápání. Kniha je rozdělena na dvě témata DUŠEVĚDU a HVĚZDOVĚDU a obě vyčerpává do krajnosti.

Slovy v díle podanými: Ona obrací se k slunečnímu světlu v chomáčích nepatrného lišejníku, uchovává zářnou bělost lotosového květu a vyzařuje z růže jako nádherná její vůně. Jest motýlem, vylétnuvším z kukly, zpívajícím slavíkem v lese. Jde od jednoho stupně pokroku ke druhému, od nových zrození k novým smrtím; každé hodiny musí zemříti, také však znovu oživnouti, stále u díla a na stezce plné překážek a námahy, až naposled procitne na zemi jako hmotný tvar, utvořený z pozemského prachu. Jako tvor z masa a krve, ale nyní jako člověk. Dosáhla vysokého vědomého stupně, dosáhla lidství, vrcholu to pozemské inkarnace.