Richard Murphy je profesorem germanistiky, komparatistiky a filmových studií na University of Sussex ve Velké Británii. Vystudoval ve Freiburgu, kde také později učil, titul Ph.D. získal na University of Berkeley v Kalifornii. Působil také na Columbia University v New Yorku a na University of California v Santa Cruz. Jeho výuka i publikace se věnují kultuře období modernismu a avantgardy a soudobé vizuální kultuře a teorii. Tato kniha, vydaná původně pod titulem Theoretizing the Avant-Garde: Modernism, Expressionism, and the Problem of Postmodernity v roce 1999, je pokusem o přehodnocení tradičních výkladů avantgardy z hlediska soudobé postmoderní teorie. Murphy se snaží skrze stěžejní výkladový koncept uměleckého expresionismu ukázat avantgardní umění nikoli jako sjednocený, homogenní způsob tvorby, ale jako ambivalentní a rozrůzněné pole, v němž se vyskytují díla s různou mírou „avantgardnosti“. Zároveň nevykládá avantgardní tendence jako autonomní dění odehrávající se pouze na poli uměleckém, ale věnuje pozornost i aspektům sociokulturním či politickým. Murphyho výklad umělecké avantgardy je založen na rozvíjení a domýšlení podnětů, které vznikly v prostředí Frankfurtské školy (Adorno či Benjamin), ale také podnětů plynoucích z jiných sociokulturně orientovaných teorií (Bachtin, R. Williams, Habermas, Eagleton ad.). Právě úsilím o teoretizující řešení se tato monografie výrazně odlišuje od materiálově přehledových výčtů, jež dodnes vytvářejí hlavní proud psaní o avantgardě.