Základem knihy je původní dobově nazývaná „magnetka“ (110 stránek), která vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelném nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Byla jednou z prvních, které líčily události osudového roku 1968 a zejména přepadení naší republiky v srpnu 1968. V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly. Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967–71 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit. Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání.
Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším. Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi.
