"Jsem smutný mládenec, rouhavý cynik, v rozpuku mládí zhořkl mi svět, v ovzduší krčem a zápachu klinik vypučel písně mé jedový květ." Provokativní básník, prozaik a výtvarník židovského původu František Gellner bývá označován za anarchistu, bohéma a buřiče. Hlavní osou jeho veršů je skutečně hořká ironie. Často deziluzivním osobním zpovědím se nejlépe daří v prostředí šantánů, kaváren, pivnic a nočních ulic na předměstí. Až dychtivá touha po lásce ale pravidelně naráží na prodejnou sexuální podstatu a tragickou banalitu milostných vztahů. Výbor obsahuje texty z Gellnerových sbírek Po nás ať přijde potopa a Radosti života i ze sbírky Nové verše a několik básní z pozůstalosti.