Největší klad knihy spočívá v komplexnosti, s níž autor celou problematiku pojal. Jako první historik se neomezil pouze na známé oběti represivních kampaní, ale represe daného období uchopil jako celek postihující a deformující všechny složky společnosti. Tento celek označil dnes běžně používaným termínem „velký teror“.

Conquestovo pojmenování či přejmenování řady obecných pojmů a teorií bylo v šedesátých letech (v době 1. vydání knihy) zcela novátorské. Některými skupinami badatelů a veřejnosti byly jeho definice označovány doslova za skandální a ostře odmítány. S jeho pojetím role Stalina jako hybatele všech nebo většiny procesů a represivních kampaní někteří historici úspěšně polemizovali. Většina z jeho závěrů se však během let potvrdila a dnes je přijímáme jako samozřejmé.