Volání minulosti je román Barbary Woodové, který vypráví o jednom zvláštním návratu do rodného domu.
Leyle zemřela maminka a nezbývá ji nic jiného, než se vrátit zpět domů. Kdyby bydlela sama, konzervativní společnost 19. století by ji odsoudila. Cestou do rodinného sídla se marně snaží vybavit si cokoliv z dětství, ale je to marné. Nepamatuje si nic. Volání minulosti zní cize. Jak se má cítit, když si nepamatuje na své příbuzné a nezná své kořeny? Doufá, že až uvidí dům a rodinu, na vše se rozpomene.
Přijede do cizího domu, mezi lidi, které vůbec nezná. Ačkoliv tam strávila celé své dětství, nepamatuje si nikoho a nic. Všichni se k ní chovají slušně, ale dívka cítí uhýbavé pohledy, lež a nekonečné tvrdošíjné mlčení, které je odpovědí na každou její otázku. Co se jí tam stalo? Muselo to být něco hrozného, když potlačila jakoukoliv vzpomínku na dům i jeho obyvatele. Volání minulosti vychází stále naprázdno, ale Leyla se přesto rozhodla, přijít tomu na kloub. Pustí se do vlastního pátrání a zjistí, jaké události ji přiměly dokonale zapomenout na část svého života. Přesto mám čím dál větší strach z toho, co objeví.