Zimní putování je kniha poháněná vztekem a zuřivostí. Demaskuje iluze, romantiku, mužské ego a pohodlný kult ženské krásy. Elfriede Jelineková, slavná a trochu skandální rakouská spisovatelka, v této své poslední próze píše nemilosrdný scénář vlastního života.

Milovnice, pianistka, vyvrhel, to jsou role Elfriede Jelinekové i jejích hrdinek. Zimní putování vypráví ironicky a intenzivně o situaci mladého člověka, který chce vystoupit ze stínu generace zasažené válkou, konvencemi a budováním pseudo-kapitalismu. Ona sama vyrůstala v této době, navíc ve stínu dominantní a „démonické“ matky a vedle nervově nemocného otce. Psát začala, aby unikla matce. Od prvních knih provokovala kritikou konvenční společnosti.

Dalším podstatným rysem její knihy je neurotická a nenávistná láska k Rakousku. Pochybuje o všem, o své zemi, o lidech, sama o sobě. Svět v podání Elfriede Jelinekové je hra na zrůdy.