Jak začala vaše plavecká záliba? Měla jste vodu ráda již od dětství?
Na základní škole jsem závodně plavala, můj hlavní styl ale byly prsa. V osmnácti jsem se pak začala věnovat meditaci a stala jsem se členkou Sri Chinmoy Marathon Teamu. Meditace učí člověka dívat se hlouběji dovnitř, objevit v sobě skrytou energii, skrytý po
tenciál. Díky meditaci jsem se znovu začala sportu víc věnovat, chtěla jsem poznat, jaké jsou moje hranice. Zjistila jsem totiž, že mysl se nám snaží říkat, co dokážeme a co nedokážeme, a když s ní umíme pracovat, dokážeme ji ztišit, hranice toho, co dokážeme, se nesmírně zvětší. Mottem našeho oddílu je sebepřekonání, zlepšování sebe sama, a o to se snažím a přináší mi to v životě hodně radosti.
tenciál. Díky meditaci jsem se znovu začala sportu víc věnovat, chtěla jsem poznat, jaké jsou moje hranice. Zjistila jsem totiž, že mysl se nám snaží říkat, co dokážeme a co nedokážeme, a když s ní umíme pracovat, dokážeme ji ztišit, hranice toho, co dokážeme, se nesmírně zvětší. Mottem našeho oddílu je sebepřekonání, zlepšování sebe sama, a o to se snažím a přináší mi to v životě hodně radosti.Letos máte za sebou přeplavání Gibraltaru, takový výkon jistě vyžaduje hodně tréninku. Jak si najdete při běžném zaměstnání na něco takového čas a sílu?
Říká se, že máme čas na to, na co si ho uděláme. Buď si můžeme sednout k televizi, nebo můžeme jít na trénink. Ne vždycky se vám chce, ale potom se cítíte dobře a jste rádi, že jste šli. Hlavní je inspirace a cíl. Mít sen a pak postupně pracovat na jeho uskutečnění. To člověku dodá chuť a sílu. A vnitřní spokojenost, kterou nicneděláním nezískáme.
Překládáte a ráda čtete. Jaké žánry vás oslovují?
Mám ráda duchovní literaturu, knížky o sportu, dobrodružné knížky. Knížky, které mi rozšíří pohled na svět, na sebe sama. A potom knížky, které člověka tak vtáhnou do děje, že přejede třeba i několik zastávek. Pak je to úžasné odreagování od každodenních starostí. Když jsem zjistila, že v angličtině vyšla knížka Sport a meditace, hned jsem ji chtěla překládat. Sport i meditace jsou nedílnou součástí mého života. Navzájem se doplňují a pomáhají si. Pomocí meditace je člověk vyrovnanější, pozitivnější, pracuje na sobě, takže má méně strachu, nejistoty a tak podobně. To mu samozřejmě pomáhá nejen ve sportu, ale také v běžném životě. A naopak, když člověk pravidelně sportuje, obzvlášť pokud se věnuje vytrvalostním sportům jako já, víc poznává sám sebe, učí se překonávat překážky, pročišťuje pročišťuje to mysl i tělo, člověk je zdravější, učí se trpělivosti. To se potom hodí nejen pro meditaci, ale v životě celkově.
Dá se nějak skloubit plavání a čtení knih?
Při plavání se dají poslouchat audioknihy! Obzvlášť když potřebujete některý den trénovat několik hodin v kuse J Jinak ke čtení využívám každou volnou chvilku, hodně cestuji, to je vždy výborná příležitost.
Bylo těžké přeplavat kanál La Manche, nebojsou i nějaké náročnější vzdálenosti?
Říká se, že co je Everest pro horolezce, to je kanál La Manche pro plavce. Vyžadovalo to samozřejmě fyzický trénink a otužování, ale také mentální, vnitřní trénink, aby člověk nevzdal při první překážce. Do cíle dorazí ten, kdo se nevzdá. V den, kdy jsem plavala, se o přeplavbu pokoušelo celkem 13 plavců. Podmínky nakonec nebyly úplně ideální, takže doplavali jen čtyři. Určitě jsem měla velikou výhodu v tom, že medituji. Přestože jsem měla prvních pět hodin mořskou nemoc, ani mě nenapadlo toho nechat a vylézt na loď.
Hodně se usmíváte – máte na to nějaký svůj recept?
Snažím se brát každý den jako nepopsaný list v knize mého života – záleží na mně, čím ho popíšu a jestli se mi pak kniha bude líbit. Snažím se tu svou knihu napsat co nejkrásněji, aby nebyla nudná, ale byla plná poznání a míru, a asi se to odráží i v mojí tváři.
