Lenka Karfíková ve své útlé knize sleduje proměny, jimiž prošlo Augustinovo pojetí platónského učení o anamnési. Zabývá se otázkou, zda Augustin počítal se vzpomínkou na minulé vidění duchovních (inteligibilních) předmětů, jež duše zřela před sestupem do těla, anebo chápal tyto předměty jako stále přítomné pro vtělenou duši, případně v jakém smyslu. Porovnání s představami Platonovými a Plotinovými (jejichž rozdíl je úvodem nastíněn) ukazuje, že se Augustin od jakéhosi rigidního plótinismu přes platónskou vzpomínku na minulou znalost dopracoval k představě blízké Plotinovi.