Jak koncept knihy vlastně vznikal?
Já jsem původně psal tu linii z 50. let, je to příběh z roku 1956. Poté jsem si řekl, že to nestačí a že tam některé věci nejsou vysvětleny, tak jsem tam vložil linii z roku 1930. Každá událost má něco, co jí předchází.
Je nějaká konkrétní postava, příběh nebo historka, od které se odvinula myšlenka zpracovat to do románu?
Celá kniha se asi odvíjí od postavy Josefa. Je to duch, který tvoří s kamarády zvláštní partu. Duch chlapce, kterého matka utopila na konci války, když se rozhodovala, zda jít či nejít do sběrného lágru.
Kolik informací jste nakonec nashromáždil o tom, jak vaše rodina prožívala válečná a poválečná léta?
Je otázka, jestli jsem to už všechno nashromáždil. Neustále někdo přichází s dalšími příběhy. Ty příběhy ke mně stále přicházejí a já mám chuť je pak někde použít a dále je rozvíjet.
Z čeho jste vycházel při přípravách na psaní?
Asi nejzásadnější byly ty příběhy, které se povídají. Jinak to jsou archiválie, vojenský archív, informace ze sčítání lidu a podobně.
V předválečné linii byla v jeden okamžik důležitá volba, jestli se člověk počítá spíše k Čechům či k Němcům. Jak moc byly vyhrocené tyto volby?
Ty volby byly různé. Někteří lidé nebyli pevně ukotveni v tom, k jaké národnosti se přihlásit. Stejné rodiny uváděly jinou národnost v roce 1900 než v roce 1921. Stejní lidé, kteří používali oba jazyky a nedokázali se přiklonit jen k jedné straně.
Jak dalece je dnes v oblasti Českých Budějovic dořešena česko-německá otázka?
Ono se to neotevírá už skoro vůbec. Nejsem si jistý, jestli je to téma, které ještě dnes rezonuje v těch jednotlivých domácnostech.
V knize se také objevuje i téma sebevražd v poválečném období. Máte představu, jak časté byly?
V období kolem května 1945 spáchalo sebevraždu v okolí Českých Budějovic okolo 200 lidí, což bylo na území tohoto města strašně velké číslo.
Jak se dnes dívají mladí lidé na minulost?
Myslím, že mnoho dnešních mladých lidí už toto téma vůbec nezajímá.
O autorovi
Jan Štifter debutoval novelou Kathy, jejíž hrdinkou je Kateřina Schwarzová (rozená Zahradníková), která se provdala za šumavského Němce. Novela sleduje její osud od dětství přes dění druhé světové války až k událostem odsunu. Autora k jejímu sepsání inspirovalo pátrání po své babičce, v jehož středu stojí tiskopis označující Kateřinu za nepřítele republiky, jenž měl zpečetit Kateřinin osud na jihu Čech a zařadit ji do odsunu. Ve svém třetím románu Sběratel sněhu do jisté míry navazuje na svou prvotinu Kathy.
Novinář narozený v Českých Budějovicích, s nimiž spojuje svá díla, vystudoval kulturní dějiny v Pardubicích. Působil v Mladé frontě DNES, Lidových novinách a pracoval také jako šéfredaktor týdeníku MF Sedmička. V současné době vede jihočeský měsíčník Barbar. Sběratel sněhu líčí v několika prolínajících se časových rovinách a na základě archivních dokumentů i českobudějovické architektury události odsunu a poválečných let.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
