Kniha Bible svatá získala v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2011 v kategorii Krásná literatura 3. místo. Soutěž pořádá Ministerstvo kultury a Památník národního písemnictví. Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona vč. deuterokanonických knih podle posledního vydání Kralického z roku 1613.

Bible kralická dostala svůj název podle tvrze Kralice nedaleko Náměšti nad Oslavou, kde byla vytištěna. Kralický překlad je první, který byl pořízen z originálních jazyků – řečtiny, aramejštiny a hebrejštiny – a nikoli z latiny, a poprvé v českém jazyce zde byly kapitoly rozděleny na verše. Překlad je dílem teologů a historiků z Jednoty bratrské, která byla v té době zakázaným náboženským uskupením. Proto musela i tiskárna pracovat v utajení a k jejímu označení v původních výtiscích bylo užíváno označení in insula hortensi (volně přeloženo: zahradní ostrov).
Překlad Bible kralické inicioval bratrský biskup Jan Blahoslav, který je též autorem překladu Nového zákona. Starý zákon přeložili Mikuláš Albrecht z Kaménka, Lukáš Helic, Jan Eneáš, Izaiáš Cibulka, Jiří Strejc, Jan Efraim, Pavel Jessen a Jan Kapito.
Poprvé vycházela Bible kralická od roku 1579 v šesti svazcích (Kralická šestidílka), v roce 1596 vyšla prvně v jednom svazku.
Revidované, ale autentické třetí vydání z roku 1613 je předlohou pro všechna další vydání Kralické Bible. Pro vydání v nakladatelství Fortuna Libri vytvořila dvanáct perokreseb a ozdobné iniciály Markéta Prachatická.