Příběh lidské lásky k sladkosti, naše potřeba konzumovat med, třtinový cukr, řepný cukr i chemická sladidla, má významné historické kořeny. Před dvěma stoletími byl třtinový cukr nezbytný pro rychle se rozvíjející evropskou domácí ekonomiku i pro ekonomiky koloniální. Navzdory teprve relativně nedávnému původu se dnešní epidemie obezity neobjevila přes noc, naopak se vyvinula ze spletitosti historických sil, které se táhnou napříč staletími. Tomuto modernímu problému můžeme plně porozumět jen tehdy, pokud se vrátíme do doby jeho vzniku a k historii, zároveň musíme vzít v úvahu historický vztah mezi společností a sladkostí napříč staletími.
Tato kniha se právě o to snaží: vypráví příběh o tom, jak se spotřeba cukru a jeho přidávání do jídla a pití staly zásadním a stále problematičtějším rysem moderního života. Walvinova kniha vychází z knihy Sidneyho Mintze Sladkost a síla, brilantní sociologické úvahy, která je však již třicet let stará. Problematika cukru a z ní vyplývající intelektuální a politická debata o roli cukru se navíc v letech následujících po vydání této knihy zásadně změnila.