1. Účetní závěrky se sestavují v pravidelných intervalech a k tomuto tématu se také průběžně zpracovávají příspěvky, které by měly být nápomocné při jejich sestavování. V rámci článku se pokusíme o totéž, tentokráte s platností pro závěrku sestavenou za rok 2019. Připomeneme si poslední legislativní úpravy, které byly učiněny a zaměříme pozornost na samotnou účetní závěrku s důrazem na správné sestavení výkazů (význam jednotlivých položek). Připomeneme si i další nezbytné kroky, na které bychom neměli zapomenout v případě procesu schvalování účetní závěrky. Dále si uvedeme informace (novinky) v podobě přehledu Koordinačních výborů, Informací GFŘ a nově vydaných Interpretací Národní účetní rady, které byly vydány či schváleny v roce 2019.

2. Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů. Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

3. Příspěvek je předurčen pro "trvalé začátečníky" až mírně pokročilé zájemce o vyjasnění problematiky zdanění a pojištění mezd a věcně blízkých příjmů v Česku. Zaměřený je na typického zaměstnavatele a neřeší složitosti trápící jen pár procent firem, jako jsou třeba opční (akciové) benefity manažerů, čeští lodníci plavící se po mořích, nebo neziskovky provozující tzv. chráněné dílky invalidních zaměstnanců.

4. Který druh majetku podnikatele a obchodní manažery nejvíce trápí? Pohledávky! Jde o neobvyklý druh majetku/nemajetku, který je prozatím "pouze na papíře" a představuje více méně jen příslib dlužníka, že jej dříve nebo později nahradí "skutečným" majetkem, nejčastěji penězi. Přičemž hlavním rizikem pochopitelně je, že tím "papírem" příběh pohledávky také skončí, neboť dlužník slib nesplní a věřiteli nic (nebo část) neuhradí. Má-li dlužník pouze přechodné finanční problémy, vyjádří účtující věřitel dočasné snížení reálné hodnoty pohledávky opravnou položkou. Když se ale pohledávka stane prakticky nedobytnou, nezbývá věřiteli obvykle nic jiného, než jí odepsat a vyřadit z majetku. Což je účetně snadné, ovšem dle očekávání s tím "má problém" daň z příjmů.