Daniela Sacerdoti: Stůj při mně

archiv revue
Říká se, že lidská duše váží 21 gramů. Pokud po smrti skutečně opouští tělo, pak možná zůstává i dál v blízkosti svých milovaných osob. Třeba natrvalo, třeba do té doby, než jim bude zase lépe, než znovu naleznou své ztracené pozemské štěstí. A nakonec je i možné, že jim k němu dopomůže ona sama…
Říká se, že lidská duše váží 21 gramů. Pokud po smrti skutečně opouští tělo, pak možná zůstává i dál v blízkosti svých milovaných osob. Třeba natrvalo, třeba do té doby, než jim bude zase lépe, než znovu naleznou své ztracené pozemské štěstí. A nakonec je i možné, že jim k němu dopomůže ona sama…


Italská autorka Daniela Sacerdoti charakterizuje samu sebe jako „matku a spisovatelku“. V rodné zemi vystudovala filologii a poté vyučovala italštinu, latinu a řečtinu. Nyní žije se svou rodinou ve Skotsku a, kromě péče o děti a manžela, začala psát i knihy. Nejprve pro mládež a dospívající, poté i pro „velké“ čtenáře. Její první román pro dospělé nese název Stůj při mně, a koncem loňského roku vyšel v českém překladu v brněnském nakladatelství Host.

Kniha Stůj při mně vypráví příběh dvou lidí, kteří rezignovali na budoucnost i štěstí, sice každý z jiného důvodu, ale v konečném důsledku velmi podobně. Když jim život nastavil svoji odvrácenou stranu, poztráceli sny, ideály i kus sebe. Přestali věřit. Je možné, aby se dvě takto zlomené duše uzdravily navzájem? Šance tu je, protože jistá pomoc k nim přichází i shůry…

První hrdinkou je pětatřicetiletá Eilidh, která se dlouhé roky marně snažila se svým manželem otěhotnět, podstoupila několik cyklů umělého oplodnění, přesto se vytouženého dítěte nedočkala. Díky poslednímu cyklu sice otěhotněla, ale štěstí při ní stálo pouze krátce - po několika týdnech samovolně potratila.
Eilidh tak definitivně ztrácí naději a vlastně i své manželství. Léta trvající nenaplněná touha po mateřství i zdravotní a duševní problémy s tím související je s manželem, aniž si to uvědomovali, nakonec rozdělili. Zdrcená žena tak v náhlém impulzu opouští svůj současný život a, v poslední naději na alespoň částečné uzdravení duše, odjíždí na Skotskou vysočinu do vesničky Glen Avich, v níž prožila nejhezčí dobu svého dětství.

Druhým hrdinou je bývalý Eilidhin kamarád Jamie, jenž žije v Glen Avich a sám vychovává pětiletou dcerku Maisie. Jeho partnerka od nich před několika lety odešla a Jamie se od té chvíle uzavřel sám do sebe, obrnil proti nové lásce a začal žít jen pro svoji dceru a práci. Neodmyslitelnou součástí každého večera se pro něj stala láhev whiskey.

Eilidh a Jamie se tak po dlouhých letech znovu setkávají a ani jeden z nich netuší, že je to díky Jamieho matce Elizabeth. Ta je sice už tři roky po smrti, ale její duše kvůli smutku vlastního syna nedokázala prozatím odejít. Nenápadnými zásahy shůry se snaží oba popostrčit ke sblížení…

Věřím, že všichni milujeme jen jednou. Až na případy, kdy ten, kdo je nám souzený, není ten, na koho myslíme. Někdy někoho ztratíme a myslíme si, že náš život skončil, a v té zoufalé chvíli uvízneme. Může se ale ukázat, že přes všechno utrpení na nás naše spřízněná duše ve skutečnosti ještě někde čeká. Život nám může dát druhou šanci – jakmile odejde ten, o kterém jsme si mysleli, že je naše spřízněná duše, objeví se ten správný.

Ač to možná vypadá na první pohled na duchařský příběh, je to pravda jen z poloviny, a navíc je i tato část tak snadno uvěřitelná. Kdo z nás, když ztratil někoho blízkého, nezažil jistá „znamení“ nebo občas necítil či necítí jeho přítomnost? Je jednoduše hezké věřit, že nad námi tam někde stále bdí a sleduje naše kroky.
Stůj při mně je ale především příběhem o zlomených lidech a možných druhých šancích. Všechny tři postavy se pravidelně střídají ve vyprávění a nabízejí tak svůj pohled na situaci. Vzhledem k tomu, že jsou charakterově velmi podobní, jsou i rozdíly v jejich stylu minimální.

Román je to pochmurný, a přesto neuvěřitelně laskavý a hřejivý. Autorčin styl vyniká velkou jemností a vlídností, proto působí snad až jako pohlazení. Některé pasáže se odvíjejí rychlým skokem a děj se posouvá výrazným způsobem vpřed prostřednictvím několika vět, a naopak jiné zase plynou pomalu, zatékají do hloubky a dávají čtenáři chuť přečíst si je vícekrát. Žádná z nich ale v průběhu nesklouzne do klišé, ani červené knihovny.

Stůj při mně je smutně krásný příběh, který potěší nejednu ženskou duši. Doporučuji!

Hodnocení: 80%
Autor: Eva Šamánková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Stůj při mně
Čeština

Stůj při mně

3.0 1
289 237
POSLEDNÍ KUSY
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více