V roce 1881 získává Samantha Hargraveová jako jedna z prvních žen diplom na lékařské fakultě. Je to doba, kdy lidé umírají z nedostatku hygieny, kdy porodní bolesti jsou považovány za boží trest a každý si bez receptu může koupit léky třeba i se smrtícím účinkem. Jako mladá odjíždí Samantha z Londýna do Ameriky, avšak ani tam není společnost o nic osvícenější – a kromě toho i zde je představa ženy jako lékařky nepředstavitelná. Svádí boj nejen za možnost provozovat vlastní lékařskou praxi a zachraňovat lidské životy, ale i za nástup modernějších medicínských metod a v neposlední řadě také za své osobní štěstí.