.JPG)
Už od první stránky mě kniha zaujala. Vydáváme se do Ameriky za dob řádění smrtící chřipky. Autorka nám tuto dobu skrz vypravování hlavní hrdinky Mary Shelley Blackové dokonale přiblíží. Mnohdy mi šel mráz po zádech z utrpení, kterým si lidé museli projít. Byla to těžká doba - nekonečná víra ve šťastný návrat blízkých z války a každodenní boj o přežití. Každý si pomáhal jak mohl, aby se nákaze vyhnul, přičemž hlavními ingrediencemi naděje ve válečné době nedostatku byla cibule, česnek a babské rady.
„Seděla jsem ve vlaku ve vlastní zemi, v roce, který vymyslel ďábel, 1918.“
Mary Shelley se stěhuje do San Diega za svou tetou Evou poté, co zatknou jejího otce za vlastizradu. V těžkých chvílích se vrací k dopisům z dětství od přítele Stephena. Jejich dlouholeté přátelství přerostlo v silný cit a pouto. Po dlouhé době dopisování se znovu setkávají. Vládne mezi nimi podivná energie a přitažlivost. Bohužel okolnosti jejich lásce nepřejí. Shell se ke Stefenovi dostala díky duchařským fotografiím Stafenova bratra, přesně takovým fotografiím, jakou můžete vidět na obálce knihy. V době plné utrpení a smrti se blízcí zesnulých uchylují k této formě „komunikace“ se svými milovanými. Shell i Stephan jsou přesvědčeni, že Juliovy fotografie duchů jsou podvrhy, neexistují o tom ale důkazy.
Stephen odjíždí do války, ale nepřestává Shell psát. Pak se však odmlčí. Nevyslovené obavy se stávají pravdou. Stephen je zabit. Mary Shelley je zdrcena událostmi, které se v jejím nejbližším okolí dějí. Zoufalá se vydává do bouře. Uhodí do ní blesk a nakrátko umírá. Do svého těla se vrátí, ožije, ale zdá se, že se změnila. Od tohoto okamžiku doslova cítí emoce ostatních lidí a začíná ji děsit skutečnost, že se za ní Stephen vrací a mluví na ni.
Stephen se zjevuje v noci a prosí ji o pomoc, nemůže odpočívat v pokoji a zdá se, že se jeho smrt neodehrála tak, jak tvrdí jeho rodina. Mary se pokouší svému milému pomoci, zprvu však tápe. Začíná hon za informacemi o posmrtném životě, o seancích a vojácích ve válce.
Vytvořila jsem si variantu Stephenovy smrti, a měla jsem za to, že vše odehrálo určitě právě takto... autorka mě brzo vytrhla z omylu. Do samého konce jsem netušila, co se vlastně stalo.
Oči i po řádcích klouzaly jako po ledu. Je to poutavý, překvapivý a silný příběh. Knihu jsem tedy zhltla velmi rychle. Dokázala jsem se začíst a nechtělo se mi knihu zavírat. Vyhovovalo mi také, že se zde neobjevovalo příliš mnoho postav. V příběhu jsem se proto neztrácela a čtení bylo krásně plynulé.
Oči i po řádcích klouzaly jako po ledu. Je to poutavý, překvapivý a silný příběh. Knihu jsem tedy zhltla velmi rychle. Dokázala jsem se začíst a nechtělo se mi knihu zavírat. Vyhovovalo mi také, že se zde neobjevovalo příliš mnoho postav. V příběhu jsem se proto neztrácela a čtení bylo krásně plynulé.Ze Stefanových „návštěv“ šel někdy strach, takový správný strach, vzrušení. Celou atmosféru příběhu podtrhují dobové fotografie. Kladně hodnotím i dopisy od Stephana. Přestože je Shell teprve 16 let, důsledkem údálostí, které se kolem ní děly se stala vyzrálejší, než by za běžných okolností byla. Autorka ani tento fakt nepřehnala. V chování Shelley se stále vyskytovaly rysy, které svědčily o jejím mladém věku.
Podle webového portálu Publishers Weekly je tento historický duchařský příběh „mistrovským, nádherně strašidelným debutem“, Booklist Online ho považuje za „nekonvenční a nekompromisní“.
Kniha mě skutečně nadchla. Podle mého názoru je skvěle propracovaná, dotažená do konce a tak akorát tajemná. Vyvolala ve mně silné emoce a skvěle se četla. Spolu s krásným provedením po grafické stránce nemohu dát jinak než nejlepší hodnocení.
Hodnocení: 5/5
Autor: Kateřina Marečková
