Německy psaná monografie rozebírá problematiku expresivity jazyka v různých pohádkách německé a české provenience. Autorka se pokouší teoreticky vymezit fenomén jazykové expresivity, jakož i představit žánr pohádky. V praktické části analyzuje vybrané pohádky bratří Grimmů, Clemense von Brentano, Michaela Ende, Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové a Karla Čapka a předkládá doklady expresivity z různých jazykových rovin. Monografie vychází z rozsáhlého výzkumu a nabízí úryvky z pohádek jmenovaných autorů.