Po vydání objemného svazku Básní Ivana Blatného z let 1936-1953 a několika reedicích jeho pozdní poezie (původně představené v exilových nakladatelstvích) se zdálo, že pokud se objeví nějaké další „nové" verše, půjde pouze o marginálie, přípravné náčrtky v surovém stavu apod. S tímto rizikem se do probádávání Blatného „brněnské pozůstalosti" obětavě pustil básníkův bratranec prof. Jan Šmarda. (S téměř detektivní historií této pozůstalosti seznamuje Šmarda čtenáře ve své předmluvě ke knize.) Soubor rozličných textů skutečně vydal pozoruhodné nálezy. Kromě výrazně odlišných variant známých veršů, které byly prozatím odloženy stranou, také několik neznámých básní a nejrůznějších fragmentů, které však lze chápat i jako svébytné lyrické miniatury. V průběhu ediční přípravy knihy došlo k dalšímu nečekanému objevu. Šmarda ve svém archivu nalezl více než dvě desítky Blatného básní z období Starých bydlišť a Pomocné školy Bixley. Tento oddíl spadající k osmdesátým létům patří k vrcholům našeho svazku a organicky doplňuje originální polohy Blatného pozdních veršů.