Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků. Byl však především uznávaným badatelem a teoretikem v oblasti umění, jehož podnětné odborné práce si zaslouží pozornost.

Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění je především čtivým a přístupným úvodem do dějin a teorie umění. Jejím cílem není, řečeno s Gombrichem, poskytovat čtenáři výčet suchých dat, periodizací a nezáživných popisů známých děl, ale chce je naučit obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět.

Kniha vznikla na základě autorova dlouholetého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Neomezuje se pouze na dějiny umění, ale pohybuje se i v oblasti estetiky, filosofie, psychologie a také sociobiologie, přičemž odkazuje jak na významné Gombrichovy vídeňské současníky, kteří ho ovlivnili (např. filosofa Karla R. Poppera či etologa Konrada Lorenze), tak na jeho následovníky zabývající se psychologií obrazového znázorňování.

Úspěšná publikace, označovaná kritikou za „druhý příběh umění“, vychází v pátém vydání, tentokrát v měkké vazbě s barevnými reprodukcemi.