Přečetla jsem. Nádherné. Nechápu paní Annu.

Vypravěčem je pejsek Gump, který zažívá různé životní situace a hlavně chování lidí okolo něj, které není vždy přívětivé. Kniha může dovést čtenáře k zamyšlení, proč se zvířaty zacházíme jako s věcmi bez citů. Vnímání pejska v situacích, kdy se k němu člověk chová nepěkně až odporně, mi bylo při čtení knihy několikrát líto.

Moc pěkná kniha, pro mě spíše taková oddychovka. Určitě bych doporučil milovníkům psů. Jsou zde popsány i situace, které vychází z reálných událostí a tedy může místy působit velmi smutně. Zároveň je vyvážení i vtipnejsimi pasazemi. Dej je vlastně o malém psiku, který putuje světem a střídá páníčky, potkává jak ty hodně, tak bohužel i ty zle.

Pro mě jako pro velkou milovnici psů, potažmo zvířat, to bylo velmi dojemné. Autor je velkou inspirací a kéž by takových dobrých lidí, kterým záleží na životě zvířat bylo více.  Smutné je, kolik v dnešní době existují lidí, kteří dokáží těmto němým tvářím ubližovat. Kéž by takových případů bylo co nejméně. Gump mi dal naději, že má smysl s těmito lidmi bojovat, a že pes je opravdu nejlepší přítel člověka.

Nepřečetla jsem si před čtením anotaci, takže pro mě byl název trochu zavádějící, protože si myslím, že žít Gump skutečně naučil až posledního páníčka. Kniha byla hezká a smutná, i slza ukápla, zvláště u popisu toho, jak se někteří "lidé" dokáží ke zvířatům chovat. Kladně hodnotím to, že postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, kteří se snaží psům pomoci.