Jana Bernášková: „Spoustu příběhů slyším, různě je kombinuji a snažím se do každé knihy vkládat autentické detaily, které ji okoření…“

archiv revue
Oblíbená herečka a autorka románů pro ženy, které se staly bestsellery – to je Jana Bernášková, jejíž příběhy si pro svou osobitost, životní nadhled, humor a trochu toho bláznovství získaly přízeň už několika tisícovek čtenářů. Společně jsme si povídali o její horké novince Koloušek.
Román Koloušek navazuje na vaše dvě předchozí knihy Jak přežít svého muže a Coura. Prozradíte nám, co jste si pro hlavní hrdinku, herečku Lucii, přichystala tentokrát?
Koloušek navazuje volně – je to samostatná kniha, ve které se můžete setkat s některými postavami z předešlých knih, ale není to určitě žádný třetí díl, je to kniha, která řeší úplně nová témata hlavní hrdinky Lucie. Co můžu prozradit? Bude se zde hodně řešit vztah Lucie a Karla a téma svatby.

Téma svatby je velké a já na něj nahlížím z jiného úhlu pohledu. Lucie je komplikovaná a nepřistupuje ke svatbě jako běžné nevěsty, které se na ni těší. Hledá v ní novou komplikaci. Jsou svatba a pevný vztah manželský to, co nás chrání, nebo to, co nás svazuje? Lucie navíc bude opět bojovat o svou kariéru, o své pracovní umístění a herecké role. Uvidíme, které získá a které ne, což mě hrozně baví, protože je to z mého prostředí a mám spoustu, spoustu historek jak svých, tak od mých kolegyň, co všechno se nám na castinzích událo a děje neustále. Velké téma bude i mateřství. Ne vždy, a ne každého mateřství naplňuje, což je věc, o které se moc nemluví. Spíš se tváříme, že časopisy pro maminky určují, jak jsme všechny šťastné, když jsme těhotné, a že nejkrásnější období života je právě s dětmi. Ne všechny ženy to tak
ale mají.

Když se řekne koloušek, asi většině žen se vybaví mladý hezounek, který by možná stál i za hřích. Můžeme tedy odtušit, kam bude příběh směřovat?
Mně se hrozně líbí to, že si lidi myslí, že můžou odtušit, kam bude příběh směřovat, zatímco on se možná ubere úplně jinam. To mě právě strašně baví, takže vlastně nevím, co si myslíte. Mladý muž se zde samozřejmě objeví, ale příběhem zamíchá trochu jinak, než jak bychom očekávali.

Setkáme se v knize také s Šedivkou, Luciiným 
vnitřním hlasem, s nímž má hlavní hrdinka velmi komplikovaný vztah?
Šedivka v knize chybět nebude. Šedivka s námi všemi žije neustále. Naše intuice, náš rozum, náš cit, naše srdce, kdy máme někdy víc myšlenek, než jsme schopni utáhnout – na to občas potřebujeme vnitřní hlas, který nám s tím pomůže. Lucie tento vnitřní hlas má.

Kde sbíráte inspiraci pro svou tvorbu?
Ve vlastní hlavě. Také samozřejmě čerpám ze svého okolí, ze svého života, mám velkou fantazii, tím, že jsem herečka, umím pracovat s imaginací a představivostí, vlastně mě to živí už 20 let. Představuji si vztahy, které jsou imaginární a žiji jimi. Spoustu příběhů slyším, různě je kombinuji a snažím se do každé knihy vkládat autentické detaily, které ji okoření a dávají jí právě tu pravdivost. 

Vaše knihy jsou u čtenářů velmi oblíbené. Hlavně tedy u čtenářek. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Právě těmi autentickými detaily, které jsem zažila já, nebo někdo z mých blízkých, nebo mi o nich někdo vyprávěl. Pravdivé detaily tvoří pravdivý celek a myslím si, že čtenáři to cítí, rezonuje to v nich, příběhu věří a zasahuje jim do srdce. Což je asi to nejkrásnější. Proto čtou knihy, aby prožili něco v srdci.

Jak přežít svého muže, vaše první kniha, se brzy dočká i filmového zpracování. Můžete nám o tom prozradit něco víc?
Ano, knížka Jak přežít svého muže už má své filmové zpracování. Aktuálně ho točíme, v červnu ho dotočíme a na podzim v listopadu bude mít knížka film, který půjde do kin. Mám obrovskou radost. Hraji hlavní roli, kterou jsem si napsala knižně, ale scénář napsal Ruda Merkner, scenárista seriálu Vyprávěj a můj manžel. Taktéž jej režíruje. Máme z toho velkou radost, strašně nás to baví, myslím si a doufám, že diváci budou stejně nadšení jako my.

Jana Bernášková herečka a Jana Bernášková spisovatelka. Která z činností je vám bližší?
Vždycky je mi bližší ta, kterou právě dělám. Když píšu, tak mám pocit, že miluji psaní, že pro to jsem se narodila a že je to přesně věc, kterou mám dělat. A když teď točíme film, mám pocit, že jsem opravdu bytostně herečka a že natáčení je má podstata a nechci dělat nic jiného. Miluji to a naplňuje mě to. Cítím se více herečkou, protože hraji už skoro 25 let, dělám divadlo, točím, v tom se cítím jistěji. Zároveň je pro mě autorství a psaní silná vášeň, přestože je dělám teprve tři, čtyři roky. Mám pocit, že je se mnou celý život. Je mou podstatou.

Plánujete u strastí a slastí herečky Lucie zůstat a pokračovat do budoucna čtvrtým dílem? Nebo se pustíte do něčeho úplně nového?
Jak říkám, tento příběh není na díly, ale můžeme to nazvat volnou trilogií. Lucii už bych opustila, chtěla bych si zkusit nový příběh, ale jak přemýšlím nad čtvrtou knížkou, nemůžu se zbavit toho, že si asi jednu postavu z Kolouška půjčím a možná ji použiji ve čtvrté knížce. Nějak nemůžu opustit svoje postavy, které miluji. Jsou jako rodina. Bude to nové téma, bude to nová kniha. Už bych si potřebovala od Lucie odpočinout a ona ode mě, a myslím si, že teď momentálně ta témata, která mě bavila a rezonovala ve mně, jsou nějakým způsobem zpracovaná a je třeba se posunout do jiného příběhu. Čtvrtá knížka určitě bude jiná a jestli si nějakou postavu z předešlých knih půjčím, to ještě uvidím.

Text: Markéta Bolfová
Foto: Štěpánka Levá
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Jak přežít svého muže

4.9 7
399 327
IHNED odesíláme
Čeština

Koloušek

4.3 3
399 327
IHNED odesíláme

Coura

4.5 4
od 314
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Jaké zajímavé knižní novinky můžete tento měsíc najít na pultech knihkupectví?
Upečte si spolu s Josefem a Terezou klasické narozeninové dorty, vynikající řezy na plech nebo jablečné koláče, ale i výzvy v podobě žloutkových věnečků a bezlepkového chleba. Třeba se právě vy stanete výhercem jedné ze 2 kuchařek, které máme připravené v naší soutěži.
Prémiový obsah
číst více
„Některé rány se nikdy nezahojí. Některé rány se nikdy nezacelí, nikdy se nezajizví. Ale čím jsme od těch ran dál, tím snáze se dokážeme usmát.“ – citace z knihy, str. 140 –